Česká televize připravila v roce 2009 ve spolupráci s Českým rozhlasem, Svazem českých knihkupců a nakladatelů a s knihovnami ČR, reprezentovanými Svazem knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), pořad "Kniha mého srdce", jehož cílem bylo nalézt nejoblíbenější knihu obyvatel České republiky.
Od dubna do října 2009 probíhal cyklus televizních i rozhlasových pořadů, v němž vystoupila řada známých herců, autorů, zpěváků a dalších osobností, které vyjadřovaly svůj vztah k četbě i k milovaným knihám.

Cílem akce nebylo pouze hledání nejoblíbenější knihy, ale především popularizace četby, literatury, vydávání knih a také činnosti knihoven, které akci vydatně podpořily. Polovina všech hlasů byla zaslána prostřednictvím knihoven. Rok 2009 se tak do jisté míry i jejich zásluhou stal rokem knih a čtení.

Shrňme si nominované knihy - TOP 12:
(pro bližší informace o knize, klikněte na její název)

Zdroj: Kalendář České knihovny 2010

Již v roce 2004 zorganizoval Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) pod názvem "Moje kniha" podobné celostátní hlasování, jako byla Kniha mého srdce. Šlo také o nejoblíbenější knihu českého národa. Knihovny dokázaly bez výrazné podpory velkých médií získat přes 93 000 hlasů čtenářů.

Anketa měla trochu jiná pravidla, byla jednokolová a nebyla také omezena jen na beletrii. Vítězem se stal cyklus o Harry Potterovi J. K. Rowlingové, následovaný Pánem Prstenů J. R. R. Tolkiena; třetí místo získala Bible. Další dvě místa přiřkli čtenáři českým titulům - Saturninovi Z. Jirotky a Babičce B. Němcové.

V anketě bylo nominováno více než 12 000 titulů. 204 nejoblíbenějších knihy získaly 47 000 hlasů, polovina hlasujících však dala přednost knize jiné, zcela mimo tuto skupinu populárních.

Nejraději mají Češi literaturu českou (k nejoblíbenějším 204 titulům patřilo):

- 43% českých a hlas jim dalo 37% lidí
- 19% amerických od 13% hlasujících
- 13% britských od 31% čtenářů
- 7% německých i francouzských od 5% čtenářů
- 11% knihy ze zbytku světa od 9% hlasujících

Mnoho (6 748 knih - přes 50%) se objevilo pouze s jedním hlasem.

Anketa tak potvrdila, že čtenářské zájmy jsou velmi pestré - tak jako literatura sama.

Připomenout vše si lze na www.mojekniha.cz

Zdroj: Kalendář České knihovny 2010

Obědovice mají velké štěstí. Štěstí na to, jací obyvatelé se zde sešli. Jsou tu obyvatelé vysoce kulturní. Nejenže Obědovice mají fungující divadelní spolek. Představte si, že tady chodí lidi i do knihovny! Z 252 obyvatel jich do knihovny chodí 19,1%! Údaje jsou ze statistiky z roku 2008. (Okresní průměr je 14%.)

Jsou obce, kde jakoby společenský, sousedský život vlastně neexistuje. Nikdo nedokáže vypátrat, v čem je rozdíl. Na pohled obce se stejnými podmínkami a přece tak markantní rozdíl. Obědovice mají "ducha"/atmosféru/životnost. Sešli se tu lidé, kteří se dokáží domluvit a společně tvořit. Važte si toho, není to samozřejmost. Je to o lidech a ty se tady povedli.

Poprvé jsem v Obědovicích byla na revizi před x lety. Knihovna byla v dost miniaturním prostoru zleva od obecního úřadu. Když jsme na zem položili 2 krabice s výměnným souborem, bylo tam plno. Kromě pidiprostoru tam byla i šílená zima. Jak vidíme kolem sebe, od té doby je všechno jinak.

Je ještě jedna věc, která nebývá samozřejmostí. Tady se za knihovnu nestydí, neskrývají, že mají knihovnu. Na obecních webových stránkách najdete přímý odkaz na web knihovny. Obec se knihovnou chlubí. Najdete tu totiž i upozornění na to, že před 3 lety knihovna obdržela diplom za 1.místo v soutěži o nejlepší webovou stránku knihoven okresu Hradec Králové "... web sem, web tam...".
Zjistila jsem totiž, že knihovna se zrekonstruovala nejen fyzicky, ale i virtuálně. S novým prostorem - nová webová stránka.

A díky za to Vám všem! Přejeme obci, aby její obyvatelé byli stále tak báječně kulturní. Aby to tu žilo a lidi četli!

Pro mě mají Obědovice ještě osobní sepjetí. Patronem obce je sv. Vavřinec, máte tu Vavřínek, vydáváte Vavřincovy listy ...

Umučený svatý Vavřinec má svátek 10. srpna, je to patron mimo jiné i knihovníků a já jsem se 10. srpna narodila.

3. listopadu 2009

Kateřina Hubertová
Knihovna města Hradce Králové

Podle průzkumu Akademie věd a Národní knihovny patříme mezi nejpilnější čtenáře v Evropě. Češi mají velké domácí knihovny, což jinde v Evropě není standardem.. Průměrně má ve své knihovně každý Čech 274 knížek. „V řadě zemí lidé vůbec domácí knihovny nemají. Jinde v cizině jsou spíše výsadou vzdělanců,“ říká Richter. Mezi nejoblíbenější autory českého čtenáře patří Michal Viewegh, Agatha Christie, Karel Čapek a Erich Maria Remarque.

83 % Čechů přečte za rok minimálně 1 knihu.

Průměrný český čtenář si přečte za rok až 6 knih.

Jak moc Češi čtou?

• 16 % nečtenář
• 39 % čtenář sporadický přečte 1 až 6 knih za rok
• 16 % čtenář pravidelný přečte 7 až 12 knih
• 14 % čtenář stálý přečte 13 až 24 knih
• 9 % čtenář silný 25 až 50 knih
• 6 % čtenář vášnivý více než 50 knih

Podíly nečtenářů v evropské populaci:

• EU 42 %
• Portugalsko 67 %
• Belgie 58 %
• Řecko 54 %
• Velká Británie 25 %
• Finsko 24 %
• Švédsko 19 %
• Česká republika 17 %

zdroj: Lidové noviny, 2.10.2007

Nedávno se ke mně dostal odkaz s video návodem na ruční výrobu vlastní knihy. Určitě to stojí za shlédnutí, při troše práce a trochu zjednodušení si podobnou knihu či sešitek může udělat každý sám doma.

video: ruční výroba knihy

Paní metodičky z Knihovny města Hradec Králové, Kateřina Hubertová a Markéta Poživilová, připravily pro knihovnice z okolí krásné adventní posezení v Hudebním salónku Knihovny města Hradce Králové. V dnešním předvánočním shonu to bylo krásné pohlazení po duši a příjemně strávené odpoledne.
Nejprve jsme si poslechly povídku Karla Klostermanna 'Vánoční cesta domů' v přednesu paní Hubertové. Krásný příběh o významu Vánoc pro lidi před 150 lety pojednává o mladíkovi jdoucím domů ze studií pěšky celou noc, jen aby byl na Štědrý den se svými rodiči. Poté nám Alena Pávová nabídla baladu Štědrý večer z filmové básně Kytice (Kameraman a režisér F. A. Brabec převedl klasickou školní četbu od Karla Jaromíra Erbena do moderní filmové podoby s použitím hudby Jana Jiráska, který začínal v Českém rozhlase v Hradci Králové. Film získal ceny Český lev za kameru, hudbu, zvuk a plakát). Ústřední postavou balady Štědrý večer je stará žena na sklonku života, která přijímá svůj osud s pokorou a smířením. Svůj odchod na věčnost bere jako samozřejmost koloběhu lidského života.

Pod lesem, ach pod lesem,
na tom panském stavě
stojí vrby stařeny,
sníh na šedé hlavě.
Jedna vrba hrbatá
tajně dolů kývá,
kde se modré jezero
pod ledem ukrývá.
Tu prý dívce v půlnoci,
při luně pochodni
souzený se zjeví hoch
ve hladině vodní.
Hoj, mne půlnoc neleká,
ani liché vědy:
půjdu, vezmu sekeru,
prosekám ty ledy.

Měli jsme také možnost si vyrobit jednoduché vánoční ozdobičky.